Krok 1: Stanovte požadovaný osobní příjem
Začněte částkou, kterou potřebujete nebo chcete mít dlouhodobě k dispozici pro osobní život. Řekněme například 50 000 Kč měsíčně. To ale není cílová fakturace. Je to pouze jedna položka, kterou musí podnikání financovat. Pokud chcete podnikat dlouhodobě, počítejte také s tím, že příjem nebude každý měsíc stejný.
Krok 2: Sečtěte podnikatelské náklady
Do výpočtu zahrňte software, telefon, účetní služby, internet, kancelář, dopravu, marketing, pojištění, hardware a další výdaje související s podnikáním. Některé platíte měsíčně, jiné jednou ročně nebo jednou za několik let. Roční náklady proto přepočítejte na měsíc. Notebook za 60 000 Kč používaný několik let není „zdarma“ jen proto, že tento měsíc žádný nový nekupujete. Je rozumné vytvářet rezervu na jeho budoucí výměnu.
Krok 3: Počítejte s odvody a daněmi
Konkrétní výše závisí na vašem daňovém režimu, výsledcích podnikání a dalších okolnostech. Pro cenotvorbu je důležité hlavně to, abyste tyto platby ve finančním plánu neignorovali. Častou chybou je určit cenu pouze podle částky, kterou chcete „čistého“, a teprve na konci roku zjistit, že podnikání nevytvořilo dostatečnou rezervu na povinné platby. Pokud řešíte paušální režim, přečtěte si Paušální daň 2026: Vyplatí se vám? Pásma, částky a podmínky.
Krok 4: Přidejte rezervu a zisk
Podnikání by ideálně nemělo každý měsíc skončit přesně na nule. Potřebujete prostor na slabší období, investice, vzdělávání nebo neočekávané výdaje. Do cílové fakturace proto přidejte rezervu. Její výše je individuální podle rizikovosti a stability vašeho podnikání.
Krok 5: Nespoléhejte na 160 fakturovatelných hodin
Tady vzniká největší chyba. Běžný pracovní měsíc může mít přibližně 160 hodin, ale OSVČ zdaleka všechny neprodá klientům. Čas zabere komunikace, tvorba nabídek, marketing, fakturace, účetnictví, vzdělávání a organizace práce. Navíc potřebujete dovolenou a někdy budete nemocní. Pokud reálně prodáte například 90 hodin měsíčně, musí těchto 90 hodin zaplatit celý provoz.
Modelový výpočet
Představme si, že po započtení požadovaného příjmu, nákladů, rezerv a dalších položek potřebujete měsíčně vyfakturovat 100 000 Kč. Reálně očekáváte 100 fakturovatelných hodin. Základní výpočet je jednoduchý: 100 000 Kč ÷ 100 hodin = 1 000 Kč/hod. Tisíc korun je v tomto modelu minimální průměrná sazba potřebná k dosažení cíle. Neříká nic o tom, zda je tato cena na trhu vysoká nebo nízká.
Co když trh vaši sazbu nepřijme
Máte několik možností. Můžete snížit náklady, zvýšit počet fakturovatelných hodin, změnit cílovou skupinu, zvýšit hodnotu služby nebo vytvořit efektivnější způsob dodání. Pouhé snížení sazby bez změny ekonomiky problém neřeší. Jen znamená, že budete muset pro stejný příjem pracovat více.
Projektová cena může být výhodnější
Minimální hodinová sazba je užitečná i tehdy, když klientům hodiny vůbec neúčtujete. Slouží jako interní kontrola projektových cen. Pokud má zakázka stát 30 000 Kč a očekáváte 20 hodin práce, projekt odpovídá 1 500 Kč za hodinu. Jestli nakonec zabere 50 hodin, efektivní sazba klesne na 600 Kč. Rozdíly rozebírá článek Hodinová sazba vs. projektová cena: Co je pro freelancera výhodnější?.
AI může efektivní sazbu zvýšit
Pokud nástroje nebo automatizace zkrátí projekt z dvaceti hodin na deset při zachování ceny a kvality, efektivní hodinová sazba se zdvojnásobí. To je jeden z důvodů, proč není vždy vhodné účtovat pouze čas. Více v článku Cenotvorba v době AI: Jak si správně nastavit cenu, když je práce rychlejší.
Sledujte skutečná čísla
Po každém projektu si poznamenejte cenu a reálný čas. Po několika měsících budete mít mnohem přesnější data než při odhadu na začátku podnikání. Stejně tak sledujte skutečně vystavené a uhrazené faktury. Ve FakturaFlow můžete mít faktury a klienty pohromadě a jednodušeji kontrolovat, jaká je vaše reálná fakturace.
Minimální sazba je spodní hranice, ne ceník
Výpočet vám neříká, kolik maximálně můžete účtovat. Ukazuje, jakou ekonomiku podnikání potřebujete, aby dlouhodobě fungovalo. Finální cena může být vyšší podle zkušeností, hodnoty pro klienta, poptávky a rizika zakázky. Právě proto je znalost vlastní minimální sazby tak důležitá: při každé nabídce víte, pod jakou hranicí už zakázka přestává dávat finanční smysl.